|
|
Myofunkční porucha u dětí
Říha, Ivo ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Myofunkční porucha u dětí" pojednává o myofunkční poruše se zaměřením na oblast logopedie a problematiky lidské řeči. Celá práce má však výrazně multidisciplinární charakter. V teoretické části práce je pozornost věnována orofaciálnímu komplexu v celé jeho šíři, problematice výživy v raném věku a souvisejících činností. Dále zde čtenář nalezne informace o ortodontických anomáliích, které s myofunkční poruchou bezprostředně souvisí. Velký prostor je pak věnován myofunkční poruše samotné - terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice, prevenci a okrajově také terapii. V praktické části práce byl proveden výzkum na vzorku 15 dětí s diagnózou myofunkční porucha. Následně byl vzorek podroben kvalitativní analýze, kde výstupem byly 3 kazuistiky demonstrující 3 stupně závažnosti myofunkční poruchy. Doplňkově byla provedena také jednoduchá analýza kvantitativní, kde výstupem jsou přehledové tabulky. KLÍČOVÁ SLOVA Myofunkční porucha, orofaciální, jazyk, ortodontické anomálie, kojení, sání, žvýkání, polykání, řeč - artikulace.
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
|
|
Role otce v péči o novorozence a kojence
KOY, Kristina
Bakalářská práce se zabývá rolí otce v péči o novorozence a kojence, jeho postoji a podílem na péči. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Podle daného tématu je i zvolen obsah teoretické části, která pojednává o prenatální přípravě obou rodičů, novorozenci, kojenci a péči o novorozence a kojence v oblastech výživy, vyprazdňování, spánku, hygieny a trávení volného času. V další části bakalářské práce se zabýváme podrobněji rodičovskou a otcovskou rolí v rodině. Při zadání byly stanoveny celkem dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat participaci otců v péči o novorozence a kojence a tím druhým bylo zmapovat postoje otců k péči o novorozence a kojence. K výzkumným cílům byly položeny dvě výzkumné otázky, První výzkumná otázka se zabývá postojem otců k péči o novorozence a kojence. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak se otcové podílejí na péči o novorozence a kojence. Výzkum probíhal ve dvou fázích a to metodou kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum probíhal ve formě internetového dotazníku, který obsahoval 15 povinných otázek, zúčastnilo se ho celkem 449 respondentů. Otcové se na péči dle kvantitativního výzkumu podílejí zejména na koupání (56%), přebalování (52%) a na hře s novorozencem či kojencem (73%). Kvalitativní výzkum probíhal ve formě polostrukturovaných rozhovorů se šesti otci ve věku od 25 do 41 let. Rozhovor obsahoval celkem 17 otázek, které byly dle potřeby doplněny dalšími, na začátku byly tři identifikační otázky. Všichni účastníci rozhovorů měli podíl na péči o své děti. Hypotéza, určena při zadání, zněla: Existují rozdíly v podílu otců v péči o novorozence a kojence v souvislosti s přítomností otců při porodu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že přítomnost otce u porodu nemá významný vliv na jeho následnou péči o novorozence a kojence. Hypotéza byla tedy výzkumem zamítnuta.
|
|
|
Myofunkční porucha u dětí
Říha, Ivo ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Myofunkční porucha u dětí" pojednává o myofunkční poruše se zaměřením na oblast logopedie a problematiky lidské řeči. Celá práce má však výrazně multidisciplinární charakter. V teoretické části práce je pozornost věnována orofaciálnímu komplexu v celé jeho šíři, problematice výživy v raném věku a souvisejících činností. Dále zde čtenář nalezne informace o ortodontických anomáliích, které s myofunkční poruchou bezprostředně souvisí. Velký prostor je pak věnován myofunkční poruše samotné - terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice, prevenci a okrajově také terapii. V praktické části práce byl proveden výzkum na vzorku 15 dětí s diagnózou myofunkční porucha. Následně byl vzorek podroben kvalitativní analýze, kde výstupem byly 3 kazuistiky demonstrující 3 stupně závažnosti myofunkční poruchy. Doplňkově byla provedena také jednoduchá analýza kvantitativní, kde výstupem jsou přehledové tabulky. KLÍČOVÁ SLOVA Myofunkční porucha, orofaciální, jazyk, ortodontické anomálie, kojení, sání, žvýkání, polykání, řeč - artikulace.
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
|
|
Mateřská investice a reprodukční strategie u domácích koní
Komárková, Martina ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Disertační práce je zaměřena na detailní studium vybraných sociobiologických jevů, které se váží k období laktace. Během čtyř let sledování v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se podařilo sesbírat data o kojení téměř osmdesáti hříbat koně domácího (Equus caballus), která byla vyhodnocena společně s údaji o reprodukční historii matek, jejich dominančními interakcemi a následným rozborem hierarchického postavení odrostlých hříbat. V první studii popisuji (společně se svými spoluautory), že dominantní klisny oproti klisnám jim sociálně podřízeným, kojí své potomky déle, a tedy o ně více pečují. Jsou také při kojení méně rušeny, zatímco samy častěji agresivně ukončují kojení submisivním matkám. Dominantní klisny tak mohou získávat následnou kompetitivní výhodu pro své potomky. V druhém článku je osvětlena reprodukční strategii klisen, čelících dvojí mateřské investici, tedy kojení stávajícího hříběte a současné březosti. Bylo zjištěno, že oproti předpokladu březí matky v porovnání s "nebřezími" nekrátí sajícím hříbatům kojení, ani jim kojení více neukončují. Zřejmě se tak mládě snaží předpřipravit na pozdější fázi březosti, kdy budou muset své tělesné zdroje alokovat přednostně do plodu a přísun mléka odrůstajícímu potomku omezit. Ve třetím a čtvrtém rukopisu jsem se zabývala hypotézami, jak...
|
|
|
Výchova kojence v rodině
BÖHM, Jan
Cílem mé bakalářské práce bylo sestavit ucelenou a přehlednou teoretickou základnu v oblasti vývoje a výchovy kojence v rodině a na tomto základě sestavit co možná nejvhodnější intervenční program tak, aby rodiče byli schopni nabízet svému dítěti maximum podnětů, vhodných k jeho zdravému vývoji. Tento intervenční program by měl vyhovovat co možná nejširšímu spektru rodičů, z hlediska časových, finančních a místních, resp. prostorových možností. V mojí bakalářské práci se tedy zabývám výchovou kojence v rodině se zaměřením na jeho optimální způsob vývoje z hlediska tělesného, duševního, sociálního a spirituálního zdraví. Teoretickou část tvoří základní přehled pojmů a poznatků od předních českých a zahraničních autorů, zabývajících se vývojem a výchovou kojenců. Výzkumná část přináší poznatky o pozitivním vlivu aktivního přístupu a zařazení intervenčního programu do výchovy kojence z hlediska psychomotorického vývoje a výchovy v sociálním životě, v rodině, v oblasti odborné péče a ve společenském kontextu. Ve vyhodnocení naměřených dat jsou analyzovány a porovnány výsledky, ze kterých jsou vyvozeny závěry a doporučení pro výchovu kojence v rodině. Práce má za cíl poukázat na důležitost vhodně zvoleného přístupu ve výchově již od prvního dne narození dítěte z důvodu vysokého významu pro jeho budoucí život. Na počátku každé fáze výchovy kojence lze rodičům doporučit studium navrhovaného intervenčního programu a případný společný nácvik technik s odborníkem, který má za úkol dohled nad správnou technikou do okamžiku osvojení.
|
|
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
|
|
Přehled faktorů ovlivňujících kojení turovitých
OLLÉOVÁ, Michaela
Tato práce shrnuje faktory ovlivňující behaviorální charakteristiky kojení u turovitých. Zaměřila jsem se na tyto hlavní charakteristiky kojení: Frekvenci kojení, délku kojení, celkovou dobu strávenou kojením, pokusy o kojení, ukončování a iniciace kojení a výskyt allo-kojení. Tyto výsledky jsem diskutovala se sociobiologickými teoriemi a to konflikt rodič-potomek a Trivers-Willardův model.
|
host ::
RSS.